Zpět na web Hotelu *** AXA
1
3
4
2
Vojtěch Míča
Rozeta / Rosette
9.1.2015 - 17.5.2015

Myslím, že význam díla spočívá ve vynaloženém úsilí, nikoli v úmyslech. A toto úsilí je stavem mysli, je to aktivita, interakce se světem […]“, cituje Vojtěch Míča na svém webu Richarda Serru. Vysvětluje tím mj. vlastní „sběr“ z kontextu vytržených textů, poznámek, fotografických záznamů jako východisko prostorové práce. Impulzem při přípravě instalace pro Výklady AXA se mu stává několik fotografií dekorativních vlysů ze staveb Louise Sullivana. Výsledkem je reliéfní Rozeta, jejíž rozvitou plochu tvoří neuspořádanost fragmentů stereometrického charakteru. Již název práce podněcuje k obecné úvaze o stavu současného bytí. Autor jej nadneseně parafrázuje symbolem, zjednodušuje znakem. Formou reliéfu tematizuje například princip otevřenosti implicitně obsažené v uzavřenosti, nebo zákonitost archetypálního charakteru, kdy plasticita obrazu je podmíněna přítomností hloubky jeho negativu. Formální znaky a z nich vyplývající významy charakteristické pro Rozetu se vztahují k autorovým pracím z několika posledních let. V jejich stavbě se objevuje kombinace odlišných struktur, čímž Míča potvrzuje obecný kompoziční princip podmiňující životnost vytvářeného díla, současně ale poukazuje k problematičnosti jeho exaktního definování.

Vojtěch Míča Bio
Vojtěch Míča (nar. 1966 v Praze) studoval v letech 1980–1984 obor restaurování a tvarování dřeva na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Poté krátce pracoval jako kameník. Pražskou Akademii výtvarných umění absolvoval v …
Vojtěch Míča (nar. 1966 v Praze) studoval v letech 1980–1984 obor restaurování a tvarování dřeva na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Poté krátce pracoval jako kameník. Pražskou Akademii výtvarných umění absolvoval v letech 1985–1992 (sochařský ateliér prof. Stanislava Hanzíka, prof. Jana Hány a prof. Huga Demartiniho, ateliér monumentální tvorby prof. Aleše Veselého). Absolvoval řadu zahraničních stipendijních pobytů, např. Daimler-Benz (Karlsruhe, 1991), Rheinland-Pfalz (Německo, 1998), stipendium J. a M. Jelínek (1996, Švýcarsko). Roku 1994 se konala jeho první výstava, v posledních několika letech samostatně vystavoval v Brně (Galerie G99, 2010), Ostravě (Sokolská 26, 2010), Olomouci (Caesar, 2010), Praze (Galerie Jelení, 2011) a Broumově (Broumovský klášter, 2014). Jeho práce jsou četně zařazovány do zahraničních přehlídek (GERMINATIONS 7, Grenoble, 1992; INTERNATIONAL 97, New York; Sculpture Inside, Sydney, 2009; Contemporary Visions IV., Londýn, 2013 aj.). Roku 2003 získal 3. cenu v soutěži na pomník II. odboje pro pražský Klárov. Od roku 1993 pracuje jako odborný asistent v sochařských ateliérech AVU v Praze (nejprve u prof. Huga Demartiniho, od 1996 u prof. Jindřicha Zeithammla).
Číst více... Číst méně...
Kurátorský text
„Myslím, že význam díla spočívá ve vynaloženém úsilí, nikoli v úmyslech. A toto úsilí je stavem mysli, je to aktivita, interakce se světem […]“, cituje Vojtěch Míča na svém webu Richarda Serru. Vysvětluje tím mj. vlastní „sběr“ z kontextu…
„Myslím, že význam díla spočívá ve vynaloženém úsilí, nikoli v úmyslech. A toto úsilí je stavem mysli, je to aktivita, interakce se světem […]“, cituje Vojtěch Míča na svém webu Richarda Serru. Vysvětluje tím mj. vlastní „sběr“ z kontextu vytržených textů, poznámek, fotografických záznamů jako východisko prostorové práce. Impulzem při přípravě instalace pro Výklady AXA se mu stává několik fotografií dekorativních vlysů ze slavných výškových staveb Louise Sullivana.

Výsledkem je reliéfní Rozeta, jejíž rozvitou plochu tvoří neuspořádanost fragmentů stereometrického charakteru. Celek naši pozornost poutá silným dynamismem, ale není disharmonický. Již název práce, posun od původního významu slova, podněcuje k obecné úvaze o stavu současného bytí. Ta je nadneseně parafrázována symbolem, zjednodušena znakem. Další témata čteme z výsledné formy – podnětná je vizuální zvratnost tvarů daného reliéfu nebo princip otevřenosti implicitně obsažené v uzavřenosti a naopak. Plasticita obrazu neboli živost jeho pozitivu je vždy podmíněna přítomností hloubky negativu, jde o zákonitost archetypálního charakteru.

Formální znaky a z nich vyplývající významy charakteristické pro Rozetu je možné vysledovat již u několika nedávných prací Vojtěcha Míči. Například vymezenost reliéfní plochy je obdobná u Rámu-reliéfu (2006–2010), v němž plastický „obraz“ ohraničuje masivní hmota, sugerující princip samorostu. Snaha definovat strukturu, na jejímž základě je jádro rozety budováno, vyžaduje detailnější pozorování. Návodné jsou kresby z let 2012–2013, zachycující konfuzní formy, dle nichž jsou vystavěny i monumentální prostorové drúzy, kompozice stereometrických těles a nepravidelných tvarů. Vyjadřují současně organičnost i anorganičnost, obě an sich. Charakterizuje je nepravidelnost, evidentní je ale přítomnost fyzikálních principů, definovaných přesností. Nenacházíme zde snahu o kompozici vysledovanou z dokonalosti přírody, ale spíše strukturu štěrku smíseného s asfaltem. Obdobné vnímáme i u kreseb barevných krystalů (2010) – představují nepravidelné květy, spontánně narostlé tvary, nejsou vystavěny na stereometrii krystalických mřížek. Jejich barevné fasetování vytváří plastický dojem. (Jiří John nazval jeden ze svých obrazů Nerosty, květy hornin.) Vojtěch Míča často buduje nepravidelný stereometrický objem, přičemž jeho strukturu odečítá z organického principu. Explicitně postup dokládá zasazením části konstruované do dílu kmene stromu (Drobná práce, 2013). Předkládá i bujivý růst umělé formy (Objekt/subjekt, 2013–2014), výsledný tvar ztělesňuje překotné množení, kdy rychlost vznikání předbíhá konstruktivnost. Sledujeme-li Gutfreundovu sochu Úzkost, vnímáme obdobnou živelnost síly, která žene tvar v expresi zalamovaných křivek spontánně do výšky.

Zmíněný výsek z Míčova způsobu práce, především současné užití odlišných stavebních principů, jež komplikuje možnost jednoznačně uchopit celek, velmi výstižně parafrázuje i úryvek z úvahy Viléma Flussera z konce padesátých let: „[…] Všechny pokusy vpašovat do jevů života nějaký řád mají v sobě něco vynuceného. Systémy se k životu nehodí. Proto se domníváme, že nepřítomnost řádu v komponentách stavebních kamenů života, v atomech, nelze pravděpodobně přisoudit chybnému způsobu zkoumání, nýbrž že je spíše vlastností atomů. Fyzici se začínají přibližovat biologii a fyzika se najednou jeví jako zvláštní případ biologie a nikoli – jako se doufalo v dobách dřívějších – biologie jako velmi komplikovaná fyzika.“ Tím můžeme symbolicky uzavřít množinu několika výše uvedených asociací, neboť i Sullivanův zájem o biologii, který se projevil zálibou v ornamentálních motivech z rostlinného světa, odkazuje v architektuře k obdobnému tématu. Koexistence objektivní struktury stavby a subjektivní organické struktury dekoru vytváří obecný ideový rám díla, neboť podmiňuje životnost jeho celku.
Číst více... Číst méně...
Seznam reprodukcí
1   Vojtěch Míča, ze souboru Rozeta, 2015, A-crystal, 150 x 165 x 29 cm, foto archiv autora

2   Vojtěch Míča, Bunkr, 2006, sklobeton, beton, železo, 6 x 3 x 2,5 m, z výstavy Dvojitý agent (s Jiřím…
1   Vojtěch Míča, ze souboru Rozeta, 2015, A-crystal, 150 x 165 x 29 cm, foto archiv autora

2   Vojtěch Míča, Bunkr, 2006, sklobeton, beton, železo, 6 x 3 x 2,5 m, z výstavy Dvojitý agent (s Jiřím Petrbokem), Galerie Caesar, Olomouc, 2010, foto archiv autora

3   Vojtěch Míča, Objekt II, 2010, beton, umakart, 130 x 80 x 90 cm, foto archiv autora

4   Vojtěch Míča, soubor Rozeta, 2015, A-crystal, pozinkovaný kov, Výklady AXA, foto Martin Polák

5   Vojtěch Míča, soubor Rozeta, 2015, A-crystal, pozinkovaný kov, Výklady AXA, foto Martin Poláka
Číst více... Číst méně...

”I think that the significance of the work is in its effort, not its intentions. And that effort is a state of mind, an activity, an interaction with the world […]“, Vojtěch Míča quotes Richard Serra on his website. In this way he explains – among others – his own “collection” of texts taken out of context, of notes and photographic records as the base for his artwork in space. During the preparations for the Prague Výklady AXA Gallery installation, several photographs of decorative friezes from buildings by Louis Sullivan have been the stimulus. The result is a relief Rosette, whose bursting superficies is made up of a disorder in fragments of stereometric nature. The very name of the work incites a general reflection on the current state of existence. The author makes a hyperbolic paraphrase of it with a symbol, and simplifies it with a sign. With the form of a relief he thematizes for instance the principle of openness that is implicitly present in closedness, or the laws of archetypal nature, by which the plasticity of a picture is subject to the presence of depth in its negative. The formal characteristics and the significances that arise from them and are typical for Rosette are related to the author’s work from the past few years. In their construction, there is a combination of different structures, by which Míča confirms the general composition principle that conditions the durability of the work created, and at the same time he refers to the difficulties of its exact definition.


Vojtěch Míča Bio
Vojtěch Míča (born in 1966 in Prague) studied wood restoration and shaping at Secondary Professional School of Applied Art in Prague from 1980 to 1984. Afterwards, he shortly worked as a stonemason. In 1985 he started his studies at the Academy…
Vojtěch Míča (born in 1966 in Prague) studied wood restoration and shaping at Secondary Professional School of Applied Art in Prague from 1980 to 1984. Afterwards, he shortly worked as a stonemason. In 1985 he started his studies at the Academy of Fine Arts in Prague, from which he graduated in 1992 (sculpture studio of prof. Stanislav Hanzík, prof. Jan Hána and prof. Hugo Demartini, large-scale work studio of prof. Aleš Veselý). He has been to many scholarship programs, for instance Daimler-Benz (Karlsruhe, 1991), Rheinland-Pfalz (Germany, 1998), J. a M. Jelínek scholarship (1996, Switzerland). His first exhibition took place in 1994 and his solo exhibitions of the recent years took place in Brno (G99 Gallery), in Ostrava (Sokolská 26, 2010), in Olomouc (Caesar, 2010), in Prague (Jelení Gallery, 2011) and in Broumov (Broumov Monastery, 2014). His works get frequently included in shows abroad (GERMINATIONS 7, Grenoble, 1992; INTERNATIONAL 97, New York; Sculpture Inside, Sydney, 2009; Contemporary Visions IV., London, 2013 and so on.). In 2003 he received the third prize at the competition for the Memorial of the Second Resistance Movement for Klárov in Prague. From 1993 he has worked as a lecturer in Sculpture Studio II. at the Academy of Fine Arts in Prague (first at the studio of prof. Hugo Demartini, and since 1996 at the studio of prof. Jindřich Zeithamml).
Read more... Read less...
Možnost prodeje vystavených děl / Items Available for Sale
5