Archiv | Výklady AXA

V akvarelech, kresbách, asamblážích, plastikách i malbách Eliáše Dolejšího se často objevuje temná barevnost, vesměs složité prostory, linie vedoucí k proměně, materiály nesoucí význam dočasnosti. Práce zaujmou živelným zacházením se skladebnými prvky, současně odhmotněným výrazem. Divákovu pozornost směřují ke sledování dynamiky procesu vytváření – vše je vršeno a tvořeno s výraznou intenzitou, v polaritě k prázdnu. Lze se setkat s pomyslným principem víru, u trojdimenzionálních prací svobodná různorodost materiálů i tvarů navozuje dojem prostorové kresby; akvarely jsou jakýmisi modely imaginace, asambláže z papírových tvarů a liniových prostorových dřevěných struktur jako syntézy smyslovosti a křehkosti. Všudypřítomný dynamismus jako by byl nesen trojicí prostor – smyslovost – pomíjivost; pomyslný trojúhelník, průmět původní plasticity obousměrnosti zmíněného víru. Práce Eliáše Dolejšího – záznamy sledování vnitřního horizontu – lze vnímat jako výsledky myšlení obrazem, přítomné jsou zde principy neustálého procesu a jeho otevřenosti.

BIO

Eliáš Dolejší (nar. 1982 v Praze) studoval v letech 1998–2003 Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově. Sochařství studoval nejprve v ateliéru Mária Kotrby na Fakultě umění Ostravské univerzity (2003–2004), v letech 2005–2007 pokračoval ve studiu na Střední kamenosochařské škole v Hořicích. Pražskou Akademii výtvarných umění absolvoval v letech 2007–2013 (ateliér sochařství Jindřicha Zeithammla, 2009 ateliér hostujícího pedagoga Jana Merty). Zúčastnil se sochařských sympozií v Hradci Králové (2008, kov), v německém Riedlhofu (2009, dřevo) a v Mělníku (2011, dřevo). Roku 2011 získal Hlávkovu cenu. V témže roce vystavoval společně s Vojtěchem Míčou v pražské Galerii Jelení (Drobné práce), v současné době probíhá v Galerii Nau v Praze jeho samostatná výstava Zrcadlení. Zúčastnil se několika společných výstav – v Praze roku 2012 v Galerii AVU (Vítání jara) a roku 2013 ve Veletržním paláci NG (Diplomanti AVU), letos v kostele sv. Vavřince v Klatovech (Místo sochy).

Číst více... Číst méně...

Kurátorský text

„Divokost“, výraz, který se nutkavě vybavuje v přítomnosti uměleckých prací Eliáše Dolejšího. Akvarely, kresby, asambláže, plastiky, malby; často temná barevnost, vesměs složité prostory, linie vedoucí k proměně, materiály nesoucí význam dočasnosti. Vše vršeno a tvořeno s výraznou intenzitou, v polaritě k prázdnu. Nabízí se zmínit Jeana Dubuffeta, s jeho programem „vyčerpat až do dna všechny nezastupitelné tvůrčí možnosti jednotlivého člověka“, – roku 1951 přednesl na filozofické fakultě Univerzity v Lille úvahu „Čest divokým hodnotám“. Jedna z charakteristik jeho výtvarného projevu specifikuje: forma ztrácí všechna privilegia, je nucena sledovat látku v procesu jejího vývoje;1 – pohybujeme se v zóně informelu.

Práce Eliáše Dolejšího odvádějí divákovu pozornost od snahy uchopit význam celku nebo nacházet detaily k možné interpretaci a nutí ji odečítat zákonitosti dynamiky procesu vytváření. Ta nachází například princip víru, jež v sobě obsahuje téma uzavírání, vedoucí k momentu zahuštěné intenzity, v maximálním bodu se překlápí v opak, až do úplné rozvolněnosti. Jde o spirálu, zformovanou silou živenou principem polarit. U trojdimenzionálních prací Eliáše Dolejšího upoutá pozornost svobodná různorodost materiálů i tvarů, vzniká jakási bezděčná prostorová kresba. K dispozici je i zásoba skic, možných podnětů k prostorové práci. Podstata realizovaného je smyslově-výtvarná.

Akvarely jako modely imaginace – realizované v ploše, vysílají náš vjem do prostoru. Rozpíjející se černé linie na podkladu barevných ploch a jejich seskupení místy obsahují tutéž odhmotněnost, jakou známe z kreseb Karla Malicha. Odlišují se temným momentem, který paradoxně není tíží. Je bodem, kdy přesnou artikulací uchopujeme konkrétní téma, měníme jeho stav. Lze si zde vypůjčit další Dubuffetův termín – „psychokraje“.2

Asambláže z papírových tvarů a liniových prostorových dřevěných struktur jako syntézy smyslovosti a křehkosti. Křehkost stavby i samotného materiálu podporují téma dočasného. Realita subtility a kombinace naprosto nehodnotných materiálů odkazuje k avantgardnímu výrazu Zdenka Rykra, struktura vršení připomíná živé konstrukce Františka Kyncla. Není třeba hledat formální podobnosti dalších autorů, je ale namístě zmínit, že pro Eliáše Dolejšího je inspirativní nová citlivost. Práce s racionalitou je v jeho případě dost svévolná, stereometrická tělesa proměňuje v neuspořádanost ploch a linií, – snaha nahlédnout podstatné nás opakovaně vrací do sféry podvědomí.

V úvodu zmíněný dynamismus jako by byl nesen trojicí prostor – smyslovost – pomíjivost. Pomyslný trojúhelník, průmět původní prostorovosti a obousměrnosti zmíněného víru. Prázdno může být oním momentem, vzhledem ke kterému se autor vyjadřuje. Práce Eliáše Dolejšího – záznamy sledování vnitřního horizontu – lze vnímat jako výsledky myšlení obrazem, přítomné jsou zde principy neustálého procesu a jeho otevřenosti.

1 Jan Kříž, Jean Dubuffet, Praha, Odeon 1989, s. 5, 54.

2 Tamtéž, s. 106.

Číst více... Číst méně...

Seznam reprodukcí

1. Eliáš Dolejší, Bez názvu, 2014, dřevo, papír, provaz, dřevo, akvarel, folie, 120 ´ 60 ´ 40 cm, detail, foto archiv autora

2. Eliáš Dolejší, Bez názvu, 2014, olej, plátno, 105 ´ 110 cm, foto Martin Polák

3. Eliáš Dolejší,…

1. Eliáš Dolejší, Bez názvu, 2014, dřevo, papír, provaz, dřevo, akvarel, folie, 120 ´ 60 ´ 40 cm, detail, foto archiv autora

2. Eliáš Dolejší, Bez názvu, 2014, olej, plátno, 105 ´ 110 cm, foto Martin Polák

3. Eliáš Dolejší, Bez názvu, 2014, karton, papír, provaz, 20 ´ 20 ´ 10 cm, foto Martin Polák

4. Eliáš Dolejší, výstava Vnitřní horizont, 2015, Výklady AXA, Praha, foto Martin Polák

5. Eliáš Dolejší, výstava Vnitřní horizont, 2015, Výklady AXA, Praha, foto Martin Polák

Číst více... Číst méně...

Aquarelles, drawings, assemblages, plastic arts and paintings by Eliáš Dolejší often contain dark colouring, mostly complex spaces, lines leading to a transformation, and materials bearing the significance of temporariness. The artworks capture one’s attention by the unrestrained way in which their compositional elements are treated, and at the same time by their dematerialized expression. They direct the spectator’s attention to the observation of the dynamics of the creation process – everything being piled up and brought to existence with a significant intensity, as opposed to emptiness. We can see the notional principle of a whirlpool, and the free heterogeneousness of materials and shapes of his three-dimensional works induces the sense of a spatial drawing; his aquarelles are a kind of imagination models, the assemblages from paper shapes and linear spatial wooden structures as syntheses of sensuality and fragility. The omnipresent dynamism seems to be borne by the triplet of space – sensuality – transience; the imaginary triangle, a projection of the original plasticity of the bidirectionality of the mentioned whirlpool. The works by Eliáš Dolejší – records from the observation of the inner horizon – can be perceived as the outcome of visual thinking, with the presence of principles of continuous process and its openness.

BIO

Eliáš Dolejší (born in 1982 in Prague) studied at the Secondary School of Glassmaking in Kamenický Šenov from 1998 to 2003. He studied sculpture first at the Faculty of Arts at University of Ostrava, studio of Marius Kotrba (2003-2004), and between 2005-2007 he continued his studies at Secondary Technical School of Stonework and Sculpture in Hořice. In 2007 he started his studies at the Academy of Fine Arts in Prague, from which he graduated in 2013 (sculpture studio of prof. Jindřich Zeithamml, 2009 studio of Jan Merta, guest pedagogue). He participated in sculpture symposia in Hradec Králové (2008, metal), in Riedlhof, Germany (2009, wood) and in Mělník (2011, wood). In 2011 he was awarded the Josef Hlávka Prize. In the same year he exhibited together with Vojtěch Míča in Jelení Gallery in Prague (Drobná práce / Small-scale Everyday Work), and at the moment, his solo exhibition Zrcadlení / Reflection is taking place in Nau Gallery, Prague. He participated in a number of group exhibitions – in Prague in 2012 in AVU Gallery (Vítání jara) and in 2013 in the National Gallery, Trade Fair Pallace (Diplomanti AVU), or this year in Church of sv. Vavřinec, Klatovy (Místo sochy).