Téma uměleckých prací Jany Peterkové by se dalo obecně charakterizovat jako průzkum možností čistého přítomného vjemu skutečnosti. Nesou v sobě výraz duševních stavů spjatých s vertikalitou osudových prožitků i horizontalitou každodenního plynutí. Forma zprostředkování jejich obsahu může být velmi různá. Jana Peterková uvažuje o duševním prostoru bytí skrze přítomnost lidského těla v krajině. Používá zrcadlové plochy jako odkaz na prostupnost osobního prostoru. Zajímá ji reflexe situovanosti bytosti vzhledem k okolí, pohybu prostředím, vnímání. Bezeslovná setkávání, přítomnost druhého, odraz jeho působení. Rezonančním/výrazovým prvkem se může stát i plocha textilie. Volně zavěšená či spočívající na zemi navozuje dojem prázdna, opuštěnosti, ale i efemérní lidské přítomnosti. Její prostorová a světelná situace může být výpovědí o přesahu uplynulého do současnosti. Výrazovým prostředkem může být obraz. Konstelace bodů vytvořené na základě kompozičních struktur Mondrianových maleb. Liniové kresby jako záznamy systemických konstelací. Tvůrčím výstupem jsou ale i slovní spojení, textové fragmenty, záznamy z psychologických ponorů, koncentrací.
Důležitou linii autorčiny práce tvoří tužkové kresby na našepsovaném plátně. Zdánlivě monotónní struktury z opakovaných liniových motivů, zaplňující či vymezující prostor. Jemná nepravidelnost každého tahu obrazový celek specificky oživuje. „Není jednoduché se rozhodnout, jaké opakování zvolím. Zda bude linie rovná, zvlněná, ostrá, nebo měkká. Zda to budou kruhy, čtverce, sítě. To rozhodnutí nikdy není jen formální. Vždy souvisí s tím, kde se právě nacházím v životě, v myšlení, v emocích. Je to, jako bych nejdříve musela najít tvar, který se mnou v daném období rezonuje. Něco, co odpovídá mému vnitřnímu rytmu,“ vysvětluje podstatu těchto prací autorka. Vytvořená struktura je současně polem. Definuje je vztah k prázdnu, hledání rovnováhy mezi disciplínou a autenticitou. Volná plynutí linií či tichá napětí jejich křížení zprostředkovávají frekvence žitého časoprostoru.
Tyto kresby jsou jednou z forem zviditelnění fenoménu, spoluutvářejícího vnímaný živý prostor. Ať již jde o elektromagnetické frekvence zemského povrchu, frekvence mozkové aktivity generované elektrickými impulzy nervových buněk, zvukové frekvence, nebo uspořádání částic atomů do krystalických mřížek, všude jsou přítomny soustavy opakujících se prvků ustavující specifické významuplné struktury. Kresby tedy můžeme vnímat i jako opakovaná zviditelňování konkrétní konstelace individuální bytosti vůči nadosobnímu tvůrčímu principu.
JANA KOTTKOVÁ PETERKOVÁ (*1966, Česká Lípa) studovala v letech 1990–1997 na Akademii výtvarných umění v Praze (ateliéry Miloše Šejna, Vladimíra Kokolii a Milana Knížáka); v letech 2002–2010 dále působila na pražské AVU jako odborná asistentka v ateliéru Miloše Šejna. Výběr z výstav: Crossing II, Galerie Rudolfinum, Praha, 1999; Malý kousek ticha, Galerie Pecka, Praha, 2001 (samostatná výstava); Kamenec, Galerie Pecka, Praha, 2006 (samostatná výstava); AVU 18, Národní galerie, Praha, 2007; Connections?, české velvyslanectví, Berlín, 2010; Resuscitace a amputace, Galerie OFF/FORMAT, Brno, 2016; Pohyby duše, Divadlo 29, Pardubice a Muzeum moderního umění, Olomouc, 2016 (samostatná výstava); Absolute Beginners, Galerie SVIT, Praha, 2017; Skutečná pole, Galerie Cube x Cube, Kryštofovo Údolí, 2024 (samostatná výstava). V letech v letech 1995 a 1997 obdržela Cenu rektora AVU, v roce 1995 dále pak cenu Výtvarník sezóny v rámci mezinárodního veletrhu módy v Brně. V roce 1997 navrhla (ve spolupráci s Milošem Šejnem) kostýmy pro taneční vystoupení holandského tanečníka Franka Van de Ven a v roce 2005 spolupracovala na návrhu kostýmů pro film Marie Antoinetta, USA (ocenění Oscar 2006). V letošním roce připravila publikaci k vlastní umělecké práci Jana Peterková – Prostupnost.
JANA PETERKOVÁ
KDE SE PRÁVĚ NACHÁZÍM
Vernisáž 18. 6. od 18 hodin
19. 6. – 20. 9. 2026
Výklady AXA, Palác AXA, Na Poříčí 40, Praha 1
Kurátorka výstavy: Iva Mladičová
www.vyklady.axa-hotel.cz
www.janapeterkova.cz
The theme of Jana Peterková’s artworks could be generally characterized as exploring the possibilities of pure present perception of reality. Her works of art bear the expression of mental states related both to the verticality of critical life experiences and the horizontality of everyday passing of time, while the way of rendering their content can vary a lot. Jana Peterková reflects the mental space of being through the presence of human body in a landscape. She employs mirror surfaces as a reference to the permeability of personal space. She is interested in the reflection of how a being is placed with regard to their surroundings, their way of perception and movement through an environment. Wordless encounters, the presence of another, the image of their influence. Even a textile surface can become an element of resonance or expression. When hung freely or laid on the ground, it gives the impression of a void, of loneliness, but also of transient human presence. Its spatial and luminous conditions can be a statement of the overlapping past and present. An image can be a means of expression: Constellations of points based on the compositional structures of Mondrian’s paintings. Linear drawings as accounts of systemic constellations. The creative output also involves set phrases, text fragments, records of psychological immersions and moments of concentration.
An important line of the artist’s work are pencil drawings on primed canvas: The seemingly monotone structures made of repetitive linear motifs, filling or delimiting space. The subtle irregularity of each stroke endows the paintings as a whole with particular liveliness. “Deciding what type of repetition I should choose is not easy. Whether the line will be a straight, wavy, sharp or a soft one. If it will form circles, squares, nets. That decision is never just a formal one. It is always related to where I can find myself in my life at that very moment, both in terms of my thoughts and emotions. It is like if I had to find a shape first that will resonate with me in a given period. Something that corresponds to my inner rhythm,” the artist explains the essence of these works. The created structure is a field at the same time. It defines the relationship to the void, the search of balance between discipline and authenticity. The free flowing of the lines or silent tension of their crossings bring us the frequency of a lived space and time continuum.
These drawings are one of the forms of making visible a phenomenon co-creating a perceived live space. Whether these are the electromagnetic frequencies of the Earth’s surface, the frequencies of brain activity generated by the electric impulses of neurons, sound frequencies or the arrangement of atomic particles in crystalline grids, we can find systems consisting of repetitive elements forming specific meaningful structures. Therefore, we can perceive the drawings also as specific constellations of an individual being which are repeatedly made visible in relation to a transpersonal creative principle.
JANA KOTTKOVÁ PETERKOVÁ (born 1966, Česká Lípa) studied at the Academy of Fine Arts in Prague between 1990–1997 (Miloš Šejn, Vladimír Kokolia and Milan Knížák’s ateliers); and between 2002–2010, she worked at the Prague’s Academy of Fine Arts as an assistant professor at Miloš Šejn’s atelier as well. Selection of exhibitions: Crossing II, Rudolfinum Gallery, Prague, 1999; Malý kousek ticha (A Little Piece of Silence), Pecka Gallery, Prague, 2001 (solo exhibition); Kamenec, Pecka Gallery, Prague, 2006 (solo exhibition); AVU 18, Trade Fair Palace, National Gallery, Prague, 2007; Connections?, Embassy of the Czech Republic in Berlin, 2010; Resuscitace a amputace (Resuscitation and Amputation), OFF/FORMAT Gallery, Brno, 2016; Pohyby duše (Movements of the Soul), Theatre 29, Pardubice and Museum of Modern Art, Olomouc, 2016 (solo exhibition); Absolute Beginners, SVIT Gallery, Prague, 2017; Skutečná pole (The Real Fields), Cube × Cube Gallery, Kryštofovo Údolí, 2024 (solo exhibition). In 1995 and 1997 respectively, she received the Rector’s Award at the Academy of Fine Arts in Prague; and in 1995, she was also awarded the Designer of the Season Prize at the International Fashion Fair in Brno. In 1997, she designed, together with Miloš Šejn, costumes for the dancing performance of the Dutch dancer Frank Van de Ven, and in 2005, she participated in the costume design for the Marie Antoinette film, USA (the Academy Award for Best Costume Design, 2006). This year, she has prepared a book on her own work as an artist: Jana Peterková – Prostupnost / Jana Peterková – Permeability.
JANA PETERKOVÁ
WHERE I CAN FIND MYSELF RIGHT NOW
Exhibition opening: 18 June 2026, 6 P.M.
19 June – 20 September 2026
Showcase AXA, Palace AXA, Na Poříčí 40, Prague 1
Curator of the exhibition: Iva Mladičová
www.vyklady.axa-hotel.cz
www.janapeterkova.cz
