Soubor děl Moniky Hnikové pro prostor Výklady AXA bezprostředně souvisí s její závěrečnou prací realizovanou na pražské Akademii výtvarných umění. Jde o procesuální malby vyjetým olejem na plátně a sádrové objekty technicistního charakteru, jako záznamové matrice fyzikálně-chemických dějů. Celek na první pohled odkazuje do environmentální tematiky, při soustředěném průzkumu se ale ocitáme v místě podnětného střetu několika významovýchlinek. Živým momentem je různorodost principů sledovaných metaforických procesů.V těsném sousedství obsahů spojených s formou oblak, tedy přírodní cykličnosti,nekonečného koloběhu, zaznívají děje formované z lidské perspektivy, mající dnes charakter jednorázového užití. Obě polarity propojuje symbolika výtvarného motivu. – Ve středověku i novověku nesl význam transcendence. Leonardo da Vinci doporučoval pozorování oblak, neboť podněcuje „k novým invencím“ (Úvahy o malířství), Josef Václav Myslbek připodobňoval způsob Rodinovy umělecké práce k „mračnům putujícím po obloze“, výmluvný je obdiv v Baudelairově eseji Cizinec (Malé básně v próze): „Miluji oblaka… oblaka, jež táhnou… tamhle…“ Skvrna z vyjetého oleje putuje po plátně obdobně svobodně a její barva – pigmentem jsou motorové saze – může přírodní realitu velmi dobře reflektovat. Motiv mraku je pro Moniku Hnikovou příležitost vědomě zakoušet význam proměnlivosti, odkazovat k samotné podstatě vnímání. Je tu ještě další rovina – realita motorů, jejich funkčnost, mechanické zákonitosti jsou autorce známé od dětství. Ve výstavě ji převedla do bělostných sádrových odlitků. Částečným vysvětlením zvolené formy může být autorčin oblíbený výrok Igora Stravinského negující představu o umění jako „říši svobody“: „Tento druh kacířství je všeobecně rozšířený, protože si lidé myslí, že umění se odehrává někde mimo běžnou činnost. A v umění, tak jako ve všem, se staví jen na pevných základech: co se vzpírá opoře, vzpírá se i pohybu“ (Hudební poetika). Monika Hniková je schopna podnětným způsobem dále posunout i techniku malby vyjetým olejem – námětem se mohou stát užitkové rostliny pěstované na břehu silně znečištěné řeky v indickém Novém Dillí a výsledná forma se může díky přetisku na banner a fixaci na tradiční dvoukolové rikši proměnit v pohyblivé obrazy (realizováno ve spolupráci s Veronikou Resslovou v roce 2023). Tedy opět přemísťování.Vraťme se ale do pražského Paláce AXA – kolem výkladů prochází každý den bezpočethotelových hostů či návštěvníků plaveckého bazénu. Procházení zdůrazňuje procesualitu, proměnu, samotné výklady pak význam pozorování. Obojí donekonečna. K momentu pochopení.
MONIKA HNIKOVÁ (*1992, Praha) studovala v letech 2008–2016 na Středníuměleckoprůmyslové škole a Vyšší odborné škole uměleckoprůmyslové (obor Řezbářství arestaurování dřeva) v Praze, a v letech 2016–2022 na Akademii výtvarných umění v Praze(ateliéry Socha 1, L. Rittstein; Malba 1, R. Šalanda a L. Machalický); roku 2019 absolvovalastáž na Australian National University Canberra. Výběr z výstav: Figurama, KampusHybernská, Praha, 2019, 2020; ZEMITOU, Galerie Zelenohorské pošty, Nepomuk, 2021;Diplomanti a diplomantky AVU 2022, Praha; Listen patienly, Hidden Gallery, ŠpejcharMěšice, 2022; Forming Storming Norming Performing (s M. Rajchlovou), Hidden Republika,Praha, 2022; Urban Harvest, Nové Dillí, Indie, 2023 (samostatná výstava).
MONIKA HNIKOVÁ / ČINNOST
Vernisáž 20. 6. od 18 hodin
21. 6. – 17. 9. 2023
Výklady AXA
Palác AXA, Na Poříčí 40, Praha 1
Kurátorka výstavy: Iva Mladičová
vyklady.axa-hotel.cz
monikahnikova.com
The collection of artworks by Monika Hniková for the premises of Showcase AXA isimmediately related to her thesis carried out at the Academy of Fine Arts in Prague. The works of art are process paintings made with used motor oil on canvas and plaster objects of technicist nature, both as recording matrices of physical-chemical processes. At first sight, the whole refers to the theme of environmentalism, yet upon focused examination, we found ourselves at the place of a thought-provoking conflict of several lines of meaning. The livingmoment is experienced through the variety of principles of the metaphorical processes being observed. In the very proximity of contents associated with the form of clouds, i. e. natural periodicity, an endless cycle, processes formed from the human perspective are heard, today being of disposable nature. Both polarities are linked by the symbolism of an art motif. – Both in the Middle Ages and Modern Times, it bore the meaning of transcendence. Leonardo da Vinci recommended to watch the clouds, as it encourages “new inventions” (A Treatise on Painting), while Josef Václav Myslbek compared Rodin’s way of artistic work to the “clouds peregrinating on the sky”. The admiration for clouds expressed in Baudelaire’s essayThe Foreigner (Petits Poèmes en prose) is also telling: “I love the clouds… the clouds that pass up… there…” The stain of used oil passes across the canvas in the same free way, while its colour – the pigment used consists of motor soot – can very well reflect the natural reality. For Monika Hniková, the motif of cloud is an opportunity to consciously experience the meaning of changeability, referring to the very essence of perception. And, there is also another level – the world of motors and their functionality, as the artist is familiar with their mechanical laws since her childhood. In her exhibition, she transformed them into pure whiteplaster casts. The form chosen can be partially explained by the artist’s favourite quote by Igor Stravinsky, negating the perception of art as a “realm of freedom”: “This sort of heresy is uniformly widespread because it is imagined that art is outside the bounds of ordinary activity. Well, in art as in everything else, one can build only upon a resisting foundation:whatever constantly gives way to pressure, constantly renders movement impossible.”(Poetics of Music). Monika Hniková is able to move forward, in a stimulating manner, also the technique of painting with used motor oil: Her themes can include useful plants grown on the banks of a heavily polluted river in New Delhi, India, and the resulting form, thanks to being reprinted on a banner and fixed on traditional two-wheel rickshaws, can transform itself into individual paintings (this artwork was carried out in collaboration with Veronika Resslováin 2023). So, again, we are witnesses of shifting. Let us return to the Prague’s Palace AXA though – there are countless hotel guests and visitors of the indoor swimming pool passing by the showcase every day. The passing-by emphasizes the focus on the process and transformation, while the showcase itself points to the importance of observation. Both ad infinitum. Towards the moment of understanding.
MONIKA HNIKOVÁ (*1992, Prague) studied at the Secondary School of Applied Arts and the Higher Professional School of Applied Art (Woodcarving and Wood Restoration), both in Prague between 2008–2016, and at the Academy of Fine Arts in Prague between 2016–2022 (ateliers of Sculpture 1 by Lukáš Rittstein; Painting 1 by Robert Šalanda and Lukáš Machalický); in 2019, she completed a study visit at the Australian National University, Canberra. Selection of exhibitions: Figurama, Hybernská Campus, Prague, 2019, 2020; ZEMITOU, Gallery of the Zelenohorská post office, Nepomuk, 2021; Diplomanti a diplomantky AVU 2022 (Thesis Writers of the Academy of Fine Arts in Prague, 2022); Listen patiently, Hidden Gallery, Měšice Granary, 2022; Forming Storming Norming Performing (in collab. with Magdaléna Rajchlová), Hidden Republika, Prague, 2022; Urban Harvest, New Delhi, India, 2023 (solo exhibition).
MONIKA HNIKOVÁ / ACTIVITY
Vernissage: 20 th June 2023, 6 P.M.
21 st June – 17 th September 2023
Showcase AXA
Palace AXA, Na Poříčí 40, Prague 1
Curator of the exhibition: Iva Mladičová
Translation: Kristýna Flanderová
vyklady.axa-hotel.cz
monikahnikova.com
