„Stopy“, „Schvácen kráčel jsem tmavými houštinami“, „Nad prachem barva“, „Přes úkryty druhých“, „Family Demons“ nebo „Jak daleko tě můžu nést“ jsou příklady názvů výstav Tadeáše Kotrby. Mohli bychom ve výčtu pokračovat, je ale dostatečně zřetelné, že zdůrazňují přítomnost narativní roviny. Není proto překvapivé, že výstavu pro Výklady AXA Tadeáš Kotrba pojal jako metaforu mnohovrstvé časoprostorové situace, prostřednictvím které čteme fragmenty osudu a necháváme volnost naší představivosti, abychom se mohli této složitosti mentálně přiblížit a pocitem ji zakusit. Princip narativnosti používá i v samotném zacházení s formou obrazu-objektu, kreativně těží z možností dvou trojic rámovaných prostorů, okolo nichž diváci procházejí.

Vytváří promyšlenou posloupnost obrazů v obrazech, pomocí obrazu-objektu inteligentně komponuje významy situací, takže souběžné prolínání malířského a grafického výrazu, navzájem se překrývající vrstvy minulého a budoucího, civilního i nadpozemského poutají naši pozornost v syntetické intenzitě. Vnímáme rovinu osobní, rozpoznáváme čitelný příběh, hned ale vstupujeme do abstraktní krajiny, prostoru imaginativního. Postavy lidské se setkávají s bytostmi světů nám neviditelných, které přitom ale nějakým způsobem důvěrně známe. Autor nesoucí dítě v náručí, jinde ale zase on sám v roli dítěte na zádech dlouhovlasé ženy – neseni koněm do prostoru za obrazem, osamocená figura tváří v tvář temnotě šumavských lesů, anděl rozhrnující nebeskou oponu do modravé svěžesti. Jsou zpřítomněny symbolické významy: putování, navazování, zastavení, vyčkávání, překračování hranic, zdolávání překážek, vstupování do kvalitativně jiných míst a prostorů. Jsme svědky hlubokého psychického ponoru a zvědomování „Vzpomínek zpola porušených“. Čím více nabízíme svou imaginaci, abychom se mohli přiblížit, tím více se sami sobě ztrácíme, ocitnuti napospas. Jsme neseni daleko a „V dlouhý příběh doufáme“.

Když se ohlédneme do malířské minulosti Tadeáše Kotrby, nacházíme na obrazech řadu obdobných námětů a výtvarných postupů: osamocená postava se rozhlíží v krajině, moment zastavení, atmosféra nebezpečí, svěží barevnost v oproštěných plochách a liniích je kombinována s režným plátnem.

Způsoby, jak Tadeáš Kotrba zachází s formátem obrazu, samozřejmě naši pozornost odvádějí i do dějin moderního umění. Proříznuté plátno připomíná ikonické gesto Lucia Fontany, vertikální barevné pruhy posunuté k samotným hranám obrazové plochy asociují kompozice Barnetta Newmana, úzké vysoké plátno instalované jako opřené prkno zpřítomňuje konceptuálně-minimalistickou etapu dějinné posloupnosti. Živá barevnost kombinovaná s kresebnou linií může pak navozovat atmosféru japonských obrazů a technik, v několika případech ale třeba i signálnost graffiti výjevů velkoměstských exteriérů.

V době přípravy Kotrbovy konceptuální malířsko-sochařské instalace pro Výklady AXA probíhala v pražské Artwall Gallery výstava velkoformátových fotografií nizozemského autora Jaapa Scheerena nazvaná „Katastrofa“. Otevřeně poukazovala na problematiku důsledků klimatických změn způsobených člověkem. V souvislosti s Kotrbovým expresivním názvem výstavy se nabízelo v divákových úvahách vydat se i tímto směrem. Je tu ale viditelně zdůrazněna i autorova ryze osobní rovina, a to prostřednictvím dvou sádrových figurálních modelů nepřehlédnutelně zakomponovaných do sestavy obrazů. Není to poprvé, kdy Tadeáš Kotrba ve svých výstavách významuplně zachází se sochami svého otce. Jeho předcházející samostatná výstava v galerijním prostoru rožnovské 3. Etáže znamenala jeden z důležitých symbolických mezníků na cestě tohoto citlivě reflektovaného navazování, zastavení, překračování nebo vstupování do kvalitativně odlišných míst a prostorů.

Tadeáš Kotrba (nar. 1986) studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti (2002–2006) a v letech 2006–2012 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze (ateliér Grafika I, J. Lindovský, 2006–2009; ateliér hostujícího pedagoga, J. Merta, 2009–2010; ateliér Malba III, M. Rittstein, 2010–2012), v roce 2011 uskutečnil stáž na Central Saint Martins College of Art and Design v Londýně. Od roku 2010 se konala řada jeho samostatných výstav, např.: Stopy, Galerie výtvarného umění, Náchod, 2012; Schvácen kráčel jsem tmavými houštinami, The Chemistry Gallery, Praha, 2015; Úlomky zbylé exotičnosti, Industrial Gallery, Ostrava, 2015; Vzpomínky zpola porušené, GASK, Kutná Hora, 2015; Okolo nohy Nia, Galerie Půda, Jihlava, 2016; Nad prachem barva, Galerie Photogether, Zlín, 2017; Vědět odkud přicházíš (s V. Durovou), Galerie Prám, Praha, 2017; Tři principy, Dům umění, Brno, 2017; V dlouhý příběh doufáme, Galerie svatého Havla, Mladá Boleslav, 2018; Přes úkryty druhých, Galerie Via Art, Praha, 2018; Family Demons, Galerie města Třince, 2019; Jak daleko tě můžu nést, 3. Etáž, Rožnov pod Radhoštěm, 2019.

tadeaskotrba.com

Vernisáž 3. 6. od 18 hodin 14. 5. – 30. 8. 2020